BLOG

Jak to vidím se svobodou v podnikání

Jak to vidím se svobodou v podnikání
Jirka Rostecký napsal článek o tom, že v podnikání ve skutečnosti žádná svoboda není. Já nevím. Vnímám to trošku jinak, a tak jsem si řekl, že se s ním (a s vámi) o to podělím.

Poznámka: Jirkův původní článek je tady

Podnikám o fous déle, než Jirka. Oficiálně od roku 2004. Za tu dobu jsem co se podnikání týče nasbíral docela dost poznatků, zkušeností, udělal řadu průšvihů a pár věcí s mi snad i povedlo.

Jirka píše, že:

Podnikání není o svobodě, ale o tom, jak daleko jsme schopni zajít. Do značné míry to navíc sami ani neovládáme. Kdyby jo, neslyšeli bychom tolik příběhů o podnikatelích (těch, co mají svobodu) a jejich depkách, syndromech vyhoření a dvaceti kafích, které do sebe denně nalijí. A to všechno s komentářem, že i oni musí dělat spoustu věcí, které nechtějí, ale někdo je udělat musí.

Nesouhlasím s tím, že by svoboda v podnikání byla iluze. Myslím, že je potřeba rozlišit podnikatel / majitel firmy a podnikatel / freelancer či volnonožec. Jsou to trošku jiné světy a já mám vlastně trošku výhodu, protože je oba znám.

Majitel firmy

Myslím, že ten příklad, co Jirka popisuje, tedy vystresovaný, kafem nadopovaný podnikatel, zahlcený úkoly, které dělat nechce, je případ člověka, který:

  1. není dobrý manažer
  2. nemá v týmu schopné lidi
  3. je nejspíš skvělý odborník, který chtěl v podnikání růst dál, ale moc to nedomyslel

Pár jich v našem oboru znám. Věřím tomu, že „neúspěch“, respektive jejich přepracovanost a vyhoření je zejména v prvních dvou zmíněných bodech.

Tady chápu, že odejít z toho z minuty na minutu nejde, protože musíte platit mzdy, protože máte klienty se smlouvami, protože jsou na vás další lidé prostě závislí...

Freelancer

V případě podnikatele / freelancera chápu svobodu asi v něčem trošku jiném, než Jirka zmiňoval. Třeba v mém konkrétním ji chápu hlavně v tom, že se můžu svobodně rozhodnout, s jakým klientem budu nebo nebudu pracovat. S jakými kolegy / jinými freelancery budeme na kterém projektu spolupracovat.

Nikdo mi to nediktuje a nepřikazuje.

Konec konců z toho jde i poměrně rychle odejít a nechat se zaměstnat (ačkoli moc takových freelancerů neznám...).

Dokonce si myslím, že i jde v podstatě ze dne na den s někým spolupráci ukončit, protože mi prostě na spolupráci něco nevyhovuje (sám jsem to udělal za ty roky sice jen jednou, ale možnost tu je...). Rozhodně si nemyslím, že bych byl vystresovaný uzlíček nervů na pokraji zhroucení :-) Nepracuju 16 hodin denně, a snažím se co nejvíc času věnovat rodině. A myslím, že se docela svobodně rozhoduju, kdy a kolik času dám práci, a kolik ostatním aktivitám.

Myslím si, že podnikání může být tak svobodné, jak mu to dovolíme. Nikdy bychom neměli dopustit, aby nás ovládalo. Neměli bychom se stát závislými na penězích, protože z toho roste závislost na podnikání. Podnikejte tak, aby vám to dělalo radost. 

Takže tolik asi můj pohled. Souhlasíte? Jirko, co Ty, pojď diskutovat :-)

7 komentářů
19.8.2017, 11:30
Přečetl jsem oba články a vychází mi z toho jediné - bez stresu a se svobodou se dá podnikat pouze tehdy, když člověk dělá na něčem, co nezávisí na dalších lidech, takže např. blogování na svém projektu - projektech (samozřejmě to musí být dost navštěvovaný web, aby to sypalo :)) Napadá mě momentálně třeba Cestujlevne.com. Já mám aktuálně stres u jednoho klienta, který si myslí, že vše, co na webu udělá on podle sebe, je to nej a musí se to přece tak líbit i návštěvníkům - design ala rok 2000 nevyjímaje. Takže asi tak.
19.8.2017, 11:40
Tak jsem si to přečetla a naprosto souhlasím s Milošem níže...
19.8.2017, 11:46
Vesměs souhlasím s Vaším názorem, Martine. Můžeme ovlivnit jak nás naše podnikání vycucne, nebo naopak nabije, ale přináší to otázky, na které se nedá mnohdy odpovědět hned.
Před pár dny jsem se bavil s jedním velice zkušeným člověkem z reklamní branže. Shodli jsme se, že se nám nedaří najít pomocnou ruku, která by nastavila "naší nabídku" - takové ty přípravy ceníků, obrázky, texty, prodejní argumenty. To, na co nemáme čas, ale je klíčové pro rozvíjení obchodu.
Čím to ale je? Nejsme "kapacitami" našich oborů, tak to přeci musí být schopen připravit každý druhý člověk, kterého tím pověříme... Zádrhel vidím v naší neschopnosti delegovat a přijmutí toho, že to někdo udělá jinak a možná i lépe než my. No a pak se dostáváme k Vašemu bodu a. Mám-li nějaké bezesné noci, může za to tento bod.
Až k tomuto budu přistupovat otevřeněji a nebudu se bát více důvěřovat, bude to podnikání třeba zase o krok radostnější.
A to asi kus svobody je - je to jen na nás. :-)
5.9.2017, 21:20
Četl jsem oba postoje ve více vydáních. Je to o rozhodnutí kterou cestou se vydáte. Podnikání za hranou vám může přinést rychlejší růst, ale je to většinou na dluh rodiny/zdraví.
Myslím, že každý zapálený podnikatel se bude snažit balancovat co nejvíce na této hraně. Bohužel se špatně odhaduje kde tato hrana je.
24.10.2017, 14:38
Souhlasím s Martinem. Na volné noze sice podnikám teprve chvíli, ale musím říct, že je to vždy o tom, jak si to člověk zařídí. Nemusí zbytečně brát každou zakázku, nemusí se do ničemu nutit a není potřeba být vystresovaný a podřizovat se okolnostem. Pro mě osobně být freelancer nebo mít svou firmu znamená především to, že si sám řídím svůj čas, nemusím nikde být v kanceláři od-do a nemusím dělat práci, která mě nebaví. Měl jsem občas chvíle, kdy jsem si také říkal, že s tím seknu a nechám se jako zaměstnanec s vysokým platem a jistotou uklidit do nějaké stabilní firmy. Ale vždy mě to brzy přijde, když si uvědomím, jaké mám možnosti a jak velkou svobodu rozhodování. U firmy se zase učím jinému řemeslu než specializaci, tj. delegování práce, managementu a lepší komunikaci s klienty i specialisty. Pokud přijde vyhoření, měl by se člověk zaměřit na jinou činnost, dát si dovolenou, nebo si najít jinou naplňující činnost.
14.9.2018, 09:34
Mě přivedl k online podnikání můj zdravotní stav, kdy jsem byl nucen odejít z práce. Tak uvidíme jak se s tím poperu :)
7.11.2018, 16:36
Martine, moc hezký článek. Také jsem toho názoru, že člověk nemusí být vystresovaný a nalitý spoustou kafe. Zažila jsem čas, kdy jsem nestíhala a málo se věnovala rodině, ale nakonec jsem část své práce svěřila do rukou odborníků a moc se mi ulevilo. Pořídila jsem si virtuální asistentku od https://comeflexoffice.cz/ , takže moc doporučuji. Veškeré účetnictví a administrativu už neřeším. Navíc mám i pronajatou od stejného poskytovatele virtuální adresu v Praze, tak mi to pomohlo hlavně v tom, že máme soukromí a OR už není jako Zlaté stránky.
Přeji hodně úspěchů v pracovním a rodinném životě.
Adriana

Také občas tweetuji,
co mne kde zaujalo.

Podívejte se.